V předchozí části jsme uvedli tři pokusy o destrukci našeho demokratického právního státu. Destrukci, za kterou nestojí konkurenční civilizační okruhy jako Čína, Rusko, ... , ale nedemokratičtí příznivci státního zřízení s orgány moci volenými na určitou dobu (republiky). Jejich drzost je odrazem jejich dispozic - místo bázně prosazují pýchu, poznání nahrazují závistí, ... Nepodniknout nic proti jejich aktivitám by vedlo jen k návratu Platonem popsaných cyklů vlád vedoucí ke koncentračnímh táborům, pracovním táborům a vyhlazovacím táborům.

V demokratické společnosti však máme soudy. Pokusy destruovat demokracii by měly být zastaveny rozsudky při veřejném soudním jdenání. V každém ze tří uvedených případů destrukce byl učiněn pokus, aby soud zasáhl.
• Případ zrušení ústavního zákona Ústavním soudem byl dostatečně popsán ve Vladimírových textech Máme problém a Problém Západu. Podrobnosti lze dohledat na stánkách Problém západu.

• Druhý případ snahy změnit Listinu základních práv a svobod je možná veřejnosti známý méně. Ale vzpomeňme na článek 8 odst. 3 této Listiny, který zní a vzhledem ke své nedotknutelnosti bude znít věčně: Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 24 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.

  Nedotknutelná Listina je závazná od roku 1991. A náhle si skupina poslanců ovlivněna policií řekla: ta číslovak 24 je nějak malá, dáme tam číslo 48. A 12. června vznikl Ústavní zákon č.162/1998 Sb. ve znění:

  V čl. 8 odst. 3 větě druhé se číslovka "24" nahrazuje číslovkou "48".

  Zapamatujte si prosím navždy tuto stupidní větu, jejimž cílem bylo rozvrátit demokracii. Mluvte o ní se svými dětmi a nenechte se ošálit, že pod tímto "zákonem" jsou podepsáni velké osobnosti našich dějin: pan Zeman, pan Havel a pan Tošovský. Podstatné je, že tento blábol naši Listinu základních práv a svobod nezměnil. Základní práva a svobody dané listinou jsou totiž nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné, jak je napsáno hned v jejím prvním článku.

  Co se dělo pak? Bylo oficiálně předáno mnoho podání, oznámení a žádostí o soudní projednání. Informace o prováděné destrukci demokracie dostalo mnoho institucí: Senát Parlamentu ČR, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Ústavní soud ČR, Vláda ČR, obecní soudy, Ministerstvo spravedlnosti, státní zastupitelství, Ministerstvo vnitra ČR, Policie ČR. Soudní jednání veřejně nikdy neproběhlo a v podstatě se nikdo nevyjádřil. Teprve nedávno se mi dostal do rukou dopis z Ministerstva spravedlnosti z 19. 6. 2024, ve kterém vedoucí oddělení trestně právní legislativy Mgr. Petr Forejt píše: "Jako součást ústavního pořádku může být Listina základních práv a svobod měněna ústavním zákonem ..."

  A protože si myslím, že všechny právní cesty jak situaci napravit byly již vyčerpány, zbývá již jen poslední možnost - aplikovat článek 23 Listiny: "Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod založených Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny." Že k tomuto závěru došli již jiní dříve, budu psát v další části.