Odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod

V předchozí části jsme odkazovali na dokumenty, které Vladimír i jiní podali nejrůznějším institucím, včetně Ústavního soudu, aby byl zastaven rozklad ústavního pořádku. I někteří členové Ústavního soudu si byli vědomi protiústavnosti postupu své instituce; dosvědčuje i dopis ústavního soudce prof. JUDr. Musila, který vyslovuje názor, že cesta k prosazení občanských postojů je v demokratickém státě začasté klopotná až trnitá, ale že vždy zbývá naděje . . .

Vladimír se rozhodl touto až trnitou cestou vydat. Ústavní soudci, kteří odmítli plnit své poslání chránit ústavní zákony, a naopak se postavili proti nim, pozbyli status ústavních soudců. V rámci ČR se nebylo kam již odvolat. Odvolání k institucím Evropské unie dopadla obdobně. A tak, když Vladimír prošel všemi zákonnými stupni odvolávání a na žádném z nich nedošlo k veřejnému soudnímu projednání sledované věci, mu zbyla jediná možnost – aktivovat článek 23 Listiny základních práv a svobod.

Právo občana postavit se na odpor každému, kdo odstraňuje demokratický řád, může být využito různými způsoby. Jak plyne ze shromážděných dokumentů, demokratický řád zajišťovaný Listinou v ČR pozvolna i rychle odstraňuje mnoho institucí. Důsledný pohled na jednotlivé instituce pak ukazuje zejména na Ústavní soud, obě sněmovny, vládu, policii, . . .

Ve státě žije více jak 10 milionů obyvatel, kteří si ale zaslouží funkční stát. Jak stát probudit, když jmenované instituce se nechtějí na nápravě podílet a právně ztratily funkčnost?

S tímto vědomím se Vladimír rozhodl realizovat svůj odpor.

Jestliže parlament neplnil svoji funkci, protože vědomě odstraňoval demokratický řád lidských práv daný Ústavou, kdo může nyní suplovat jeho činnost? Logicky je to osoba, kterou soudy všech úrovní, Ústavní soud, parlament i orgány Evropské unie, odmítly a věc odbyly a nekonaly.

Takový odpor nemůže začít každý, nemohl bych to být například já, občan, který se vzdal již na druhém stupni podávání žádostí o prošetření postupu Ústavního soudu; může to být jen ten, kdo absolvoval výstup na všechny soudní úrovně a na žádném se mu nedostala možnost věc veřejně projednat a dosáhnout spravedlnosti.

A tak Vladimír, jako projev odporu ve smyslu článku 23 Listiny a vzhledem k nefunkčnosti ústavních orgánů a znemožnění účinně používat zákonné prostředky, začal pracovat na obnovení jejich funkčnosti. Prohlédněte například Usnesení 1/2019 a všimněte si, co je tam pod státním znakem napsáno.